chevroletcamaro.cz

Unleashed Fuel Only

Reinkarnace interiéru IX – Renovace palubní desky [video]

Už tomu bude nějaký ten sobota, kdy se zde naposledy psalo ohledně renovace interiéru. Ta zdaleka ještě není hotova, protože zbývá dodělat stropnici a palubní desku, včetně repase kabeláže. V dnešním článku zevrubně popíšu, jak jsem si poradil s renovací právě palubní desky, konkrétně s repasí budíků a jejich plastového krytu.

Blinkry

Minule jsem sice již trošku upravoval podsvětlení budíků, ale stále to nebylo ono. Hlavním zdrojem nespokojenosti byly za světla naprosto neznatelné ukazatele změny směru jízdy. Pravý byl navíc úplně nefunkční. Koupil jsem tedy nové světlovody, což je taková plastová věcička, která vede světlo od zdroje i někam jinam než jen dopředu.

Photobucket

Bohužel ani tento vynález nefunguje stoprocentně, protože velká část světla uniká zlomovými body, které by jinak měly sloužit jako malá zrcátka. Avšak není třeba věšet hlavu, protože jsem promyslel takový malý tuning – kompletní obalení světlovodu alobalovou folií. Vizuální ale i fuknčí výsledek této práce vypadá takto:

Enhanced Prisms
Enhanced Prism Test
Photobucket

Pokud někoho zaujal i třetí obrázek, pak vězte, že se mi podařilo v ČR sehnat internetovou prodejnu 12V autožároviček typu LED na socket T10 (W2,1x9,5D) (firma Hadex) . Barva jejich objímky naznačuje správně, že se jedná o zelený zdroj světla. Palubní deska už sice zelenou průsvitnou fólii pro blinkry obsahuje, ale zelenými diodami se určitě nic zkazit nemůže. Však posuďte sami na dalším kousku z naší videostřižny.

Budíky

Dalším krokem byla oprava a také úprava boxu, ve kterém jsou zapouzdřené budíky. Celé pouzdro je tvořeno ze 3 částí – zadní kryt, na kterém je umístěn tištěný spoj, přední černý uzavírací kryt a konečně průhledný plastový kryt budíků. První dvě jmenované části jsem zevnitř stříknul chrom sprejem, který by na těchto místech měl bez problémů držet, protože nehrozí žádná mechanická námaha. Důvodem k této úpravě bylo vylepšení odrazivosti a teoreticky rovnoměrnější podsvětlení budíků. Povšimněte si také zajímavého tuningového doplňku – zbytky sestřiných molitanových natáček z útlých dětských let. Starý molitan se totiž rozpadl na prach. Lepí se to tam proto, aby světlo z indikátorů tlaku oleje a sepnutých dálkových světel nepronikalo do okolí.

Chrome Spray 2

Další očekávanou chuťovkou byla oprava průhledného krycího plastu. K tomu bylo zapotřebí jistého náčiní – molitan v několika stupních zrnitosti, filcový kotouč na vrtačku, Tempo pasta a Displex. Onen krycí plast totiž během období 30ti let obdržel nesčetné šrámy a zranění. Oprava tohoto plastu tedy probíhala v tomto pořadí:

  1. Zbroušení hrubším smirkovým papírem (300-500), při kterém zmizí hlubší škrábance
  2. (obr 1) Zbroušení jemnějším (800) a ještě jemnějším (1200), kdy dojde k zahlazení kroku [1]. Plast získá mléčný neprůhledný nádech.
  3. (obr 2-3) Tempo pasta a filcový kotouč na vrtačce pomůžou k opětovnému zprůhlednění.
  4. (obr 4) Displex + hadřík z mikrovlákna odstraní ty poslední škrábanečky.
After Sandpaper After Tempo Polished With Tempo After Displex
Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4

Zpět k budíkům samotným, zakoupil jsem jiný funkční ukazatel teploty motoru (který bohužel vyzkouším až na jaře) a rovnou i repasované hodiny. Někdo možná pamatuje, že jsem při minulé operaci s palubkou měnil budík otáčkoměru. Byl sice perfektně funkční, ale měl ošoupaná a vybledlá některá číslíčka na stupnici. Proto jsem samotný ciferník vyměnil za ten můj původní. Celá akce se protáhla hlavně kvůli nekonečnému čekání na repasované autohodiny z USA. Celníci si zřejmě poslední dobou hodně vybírali dovolené, jinak si delší jak měsíční čekací lhůtu nedokážu vysvětlit :-( Tuhle patálii nakonec skvěle zazáplatoval 12V test budíku, tikal jak o život, sláva :-) Kompletně sestavená přistrojová deska už je potom jen třešničkou na dortíku.

Photobucket

Kryt přístrojové desky

Krycí plast přístrojové desky taktéž poněkud postrádal šarm a krásu amerických let 70tých. Při lovení v archivních fotografiích se mne stále jímá hrůza.

Photobucket Photobucket Before

Jako hlavní vady jsem shledal poškozený reliéf mezi tachometrem a otáčkoměrem a mezi výdechy ventilace. Dále chyběly či byly sedřené některé “chromové” zvýrazňující linky. K opravě reliéfu posloužil černý tmel, který jsem po chvilce tvrdnutí pomocí tupého hrotu jakžtakž vytvaroval.

Photobucket Photobucket

Před linkováním prošel díl očistou a několika vrstvami černé matné barvy. S opravou linek to už bylo trošek těžší, nakonec jsem ale nalezl uspokojivou a poměrně snadnou metodu. Skočil jsem do prodejny modelářských potřeb a koupil hliníkovou barvu Revell. Poté stačilo použít jemný štěteček a lehce zbroušené hrany obtáhnout. Jako poslední přišlo několik ochranných vrstev bezbarvého pololesklého laku.

Photobucket

A to je pro dnešek opět vše, příště si namalujeme domeček se stromem a psí boudou jednou čarou.

Jak na náhradní díly 2 – kontejnerová přeprava

Touto drobnou notickou bych rád navázal na prastarý článek o tom, jak se shánějí náhradní díly na americká auta, v tom nejlepším případě na Chevrolet Camaro či Pontiac Firebird.

Minule jsem příliš nerozvedl, jak je to s dopravou objemnějších nebo těžších dílů. U takových se už totiž letecká pošta poměrně prodražuje. Naštěstí v ČR existují společnosti nabízející kontejnerovou přepravu, čímž se dostáváme k jádru věci – aktivní členové našeho diskuzního fóra mají možnost takové přepravy za poměrně výhodné ceny, čemuž vděčí mé nebo možná už lépe řečeno naší spolupráci se společností Ameriky HK.

A jak to celé funguje?

Členové naší komunity jsou nejen majitelé vozů Chevrolet Camaro ale i Pontiac Firebird. Prozatím se na fóru vyskytuje přesila dvojkových generací, ale už se nám registrují i první vlaštovky s modernějšími povozy – tedy třetí a čtvrté generace. Tito registrovaní partneři se prozatím obracejí přímo na mne s poptávkou dovozu náhradního dílu nebo klidně i celého auta. Já jejich žádost předám dále. Pak už je čeká pouze objednávka dílu v USA a zaslání na lokální adresu na Floridě. Samozřejmě, že Ameriky HK poskytují i kompletní servis, tj. objednání dílu dle zadaných parametrů místo vás.

Poté, co je díl naložen na kontejner, putuje do ČR. Celá mašinerie trvá cca 2-3 měsíce. V ČR dojde k proclení zboží na základě jeho pořizovací hodnoty a pak je již k vyzvednutí v Hradci Králové. Existuje také možnost si jej nechat  zaslat dál na svou adresu kurýrem.

V nabídce jsou i další nadstandardní (tj. zpoplatněné) služby – kontrola zásilek v USA a zajištění případných reklamací.

Podrobnější informace najdete přímo na webu http://www.ameriky-hk.cz/transport.htm a také po zaregistrování do fóra.

Suma sumárum – vlastníte Camaro nebo Firebird? Tak neváhejte a zaregistrujte se na naše fórum. Tato komunitní služba totiž přináší rovnou tři skvělé hodnoty:

  1. Vřelé uvítání každého nového motorizovaného i pěšího člena
  2. Tu nejhlubší studnu nejfundovanějších a nejkvalitnějších rad a informací ohledně těchto automobilů
  3. Možnost cenově výhodné přepravy objemných či těžších náhradních dílů a nebo prostě "celé plechové krabice".

Lišty létají, vol. 2

Již dlouho zde nepadlo ni slova o oranžovém expresu. Zbaběle shodím vinu na to, že toho mám na autě rozděláno více a také na to, že vznikly prostoje kvůli čekání na balíček z Ameriky (o tom někdy příště). No nic, tedy k dnešnímu příspěvku.

Nedávno jsem se chlubil, jak jsem filištínsky přilepil novou lištu poté, co ta originální ulétla při dočasném překročení rychlostního limitu. Chvíli jsem se těšil z toho, jak ta nová drží jak přilepená, dokud jsem si to nerozdal v jednom kopci s nějakým Fordem Transit. To povědomé zašustění se zase ozvalo, ale nevěnoval jsem mu pozornost. Při dojezdu domů jsem vizuelně kontroloval auto a to by jeden nečekal – horní lišta zase fuč! Tuhle druhou už jsem dokonce našel, ovšem už nebyla v moc použitelném stavu. Asi tak, jako byste chtěli po klempíři, aby vyklepal auto přejeté válcem.

Poučen z předchozích nezdarů, nekoupil jsem elektrickou kytaru, ale zeptal jsem se v naší široké komunitě jak na to. Originálně se totiž lišta přirozeně nelepí tmelem, ale přichytí se pomocí těchto háčků, viz ilustrace.

Photobucket Photobucket

Další nutností byla bohužel a samozřejmě koupě další lišty. Tentokrát se mi ale podařil téměř husarský kousek – nalezl jsem na eBayi jednu typu NOS. NOS nebo-li New Old Stock je označení pro originální díly, vyrobené ještě v tehdejší době ale doposud nevyužité. Krom pár drobných škrábanců vypadá tato lišta bezvadně. Pro srovnávní jsem vyfotil mé stále neulétlé boční vedení.

Photobucket
Photobucket

Cvočky bylo potřeba trošek upravit, protože ne úplně držely v “čudlících” vystupujících z karosérie. Je to trošku vidět na jednom z dalších umělecky stvořených obrázků. Druhý obrázek znázorňuje, jak se s takovým cvočkem pracuje – je potřeba jej ze strany odchlípit a potom lze z něj lištu vyháknout, resp. v mém případě nasadit. Na třetím obrázku vpravo dole již najdete tento nástroj vyrobený v domácích laických podmínkách.

Photobucket Windshied Trim Removal Tool Photobucket Photobucket

Ani jsem to snad nemusel explicitně jmenovat, ale na poslední fotce je samozřejmě pečlivě zdokumentován výsledek mého snažení. Na ruční zkoušku to tedy drží festovně. Více ukáže realita, ale doufám, že o tomto už píšu naposledy.

Výfuky – příběh pokračuje křížením [video]

ba

Zdá se, že příběh výfuků stále nedosáhl svého konce. V prvopočátcích úprav stálo směšné zakrytí výrobních vad z dob německého tuningu hliníkovým sprejem na výfuky. Po odstranění těchto přívěšků se pokračovalo instalací kompletně nového výfukového systému – tj. keramické svody Flowtech, tlumiče Summit a na zakázku sestavené potrubí. Ani tento výsledek nebyl perfektní, protože se koncovky docela tloukly o zadní nápravu. Po odstranění této vady byl na chvíli klid.

Ne napořád, když jsem si nechával (u/o)pravit motor bylo mi doporučeno to, o čem už jsem stejně dlouho přemýšlel – propojit výfukové větve. Tím by se v nich vyrovnaly tlaky a zkultivoval se chod motoru. Existujé jistý V8 mýtus, jehož potvrzení či vyvrácení bych radši přenechal odborníkům, ale na každém šprochu pravdy trochu:

  • H-propojka je lepší než dvě nezávislé větve
  • X-propojka je lepší než H-propojka

Pro vizuální představu nabízím následující obrázkové srovnání:

zdroj: já a SummitRacing.com

Někteří možná pamatují, že kolega již kompletní systém od Pypes Performance Exhaust instaloval. Protože já jsem ale šel od počátku jinou cestou, rozhodl jsem se upravit stávající systém pouze přidáním samotného X-pipe elementu. Navíc bylo zapotřebí opět doladit koncovky, které se stále a stále bily se zadní nápravou. Jelikož výroba samotné propojky tak, aby šla dobře zakomponovat do současného výfukového systému, není snadná, byla vymyšlena varianta protáhlého X. Fajnšmekr by řekl dvou propojených ypsilon.

Intermediate pipes X-Pipe Tailpipe
Camaro Exhaust Tail Pipe Exhaust Overview

Jak jste si jistě všimli, přibyly i nerezové koncovky, na konci seřízlé v úhlu 45°. Samozřejmě, že ke každé kvalitní recenzi nemůže chybět srovnávací video. A protože kvalitního videomateriálu mám již docela dost, nebyl problém dohledat záznam z poslední vyjížďky, nastudovat režijní techniku a pokusit se natočit stejně jeden záběr, neřku-li ještě lépe:

Nejbystřejší oko nejpozornějšího diváka zajisté postřehlo, že opět chybí chromová lišta lemující přední okno. Ano, opět ulétla při cvičném předjžíděcím manévru. Tentokrát jsem jel ale pomaleji. Nezbyde, než se rozloučit se stávající technikou lepení tmelem a použít to co tam opravdu patří – cvočky. Teď už jen sehnat další lištu :-)

Stěrače stírají, lišty létají, žárovičky září!

Tento článek je jakýmsi souhrnem několika událostí a drobných oprav posledních týdnů. To aby bylo vidět, že se na autě ustavičně pracuje.

Budiž světlo a viditelno

Po renovaci motoru se objevily dvě drobné závady – budíky a kontrolky na přístrojové desce vůbec nesvítily a stěrače nestíraly. Nejlepší na tom všem bylo, že jsem tuto skutečnost zjistil během páteční deštivé noci. Jako nejjednodušší se jevilo začít mrtvou přístrojovou deskou, protože její opravení by mohlo třeba i vést k rozběhnutí stěračů. Vyjmul jsem tedy přední panel, odšrouboval pár šroubků, odpojil zezadu náhon tachometru a budíky šly vesele ven. Na zadním straně se nalézá tištěný spoj, ve kterém je rovnou umístěn napájecí a signální konektor. Více poví tento obrázek, který jsem si vypůjčil od kolegy z NastyZ28 fóra, protože mě nenapadlo vyfotit můj vlastní tišťák:

Gauges Printed Circuit

Zapojení konektoru tedy není řešeno zrovna šťastně, jedná se vlastně o zalomení tištěného spoje do otvoru, do kterého se posléze zasune konektor. Toto řešení samozřejmě dosti namáhá kontakty na tišťáku, což může vést k jejich poničení při častějším odpojování konektoru. A to byl i můj problém, několik kontaktů bylo překroucených a nedotýkalo se konektoru. Pomohlo tedy silné české chemoprenové lepidlo, kousek izolepy pro zpevnění podkladu a hotovo (zde patří vřelé díky za skvěle odvedenou práci drahé polovičce). Výsledekem opravy se lze pokochat níže. Do obrázku jsem vestrčil původní fotku palubky ze starých časů, kdy ještě trochu svítila.

Gauges Background Light

Nu a pokračujmež dále. Jak již bylo uvedeno výše - nefungovaly stěrače. Při rozebírání palubky se žádná závada na vypínači nezjistila, pomocí příslušných elektronických schémátek jsem jej proměřil a fungoval tak jak by měl. Protože původní motorek je poněkud zašlý, neměl jsem ani moc chutí se pokoušet ho celý rozebírat a oživovat, proto jsem na RockAutu za $85 pořídil fungl nový Cardone, kompletně sestavený i s ostřikovačem. Chvilka laborace se správným zapojením konektorů a stěrače opět stírají. Teď už jen zbývá doinstalovat nádobku na kapalinu do ostřikovačů a rozjet i ty vodotrysky.

Old wiper motor Dismounted Wiper motor Installed New Wiper Motor

Létající lišta

Jednoho letního odpoledne jsem se jal využít zbytky týdenní dálniční známky k testu, jak dobře si auto po repasi vede. Rychlostní test mne mile překvapil, když jsem narozdíl od jara dokázal jet bez problémů o nějakých 30 km/h rychleji a motor si při této blíže nespecifikované nadlimitní rychlosti pouze lehce předl kolem 3.500 otáček. S řízením to už ovšem bylo trochu o strach, tudíž tento test trval jen krátký úsek.

Během zkoušky jsem ale zaslechl podivný plechový šelest, jakoby někde něco ulétlo. Chování auta se ovšem vůbec nijak nezměnilo, tak jsem pouze dojel domů, zaparkoval do garáže, prohlédl motor a kola. Nikde jsem nic podezřelého nenalezl. Až za týden mne při pohledu na čelní sklo něco trklo - “Kde je ta horní chromová lišta kolem čelního skla???” Po chvíli přemýšlení a vyloučení zlodějských úmyslů jsem si vzpomněl na ono zachrastění na dálnici. Co se dá dělat, koupil jsem jinou a řádně ji přilepil silikonovým lepidlem. Vtírá se zvídavost, jak dlouho to zase vydrží. Snad to však bude pevnější, protože byla použita speciální technologie, jak donutit materiály k maximální přilnavosti...

Missing Windshield Molding Installation of new Molding Installation of new Molding

Směna brzdových kotoučů

Protože úpravou motoru lehce narostl výkon, bylo třeba naopak zapracovat i na brzdovém systému. Tentokráte přišly na řadu nové kotouče, původní byly jistě ještě továrního původu, lehce orezlé a zvlněné. Destičky se neměnily, anžto jsou ještě stále horké jak z pekárny. Postup výměny je vcelku jednoduchý, začíná se nečekaně sundáním kola následovaného demontáží brzdiče. Ten drží pouze pomocí dvou šroubů. Protože už jsou jaksi zarostlé, museli jsme použít dar kolegy Brusného a z imbusu o velikosti 10mm vytvořit něco mezi 9-10mm. Po pár drobných nadávkách byl brzdič dole a nic nebránilo útoku na samotný kotouč. Stačí sejmout víčko chránící jeho vnitřní ložiskovou část proti pronikání nečistot, vyšroubovat retenční matici a starý kotouč společně s ložisky volně vysunout z osičky. Celá soustava je dobře pochopitelná z tohoto schémátka:

Samozřejmě, když už se pořídí nový kotouč, je více než vhodné přikoupit i všechny ostatní věci nové. Společně s ním jsem tedy pořídil i obě nová ložiska (vnější / vnitřní), zadní těsněníčko, set matice-podložka-závlačka a vnější víčko. Dále se k práci samotné bude hodit odmašťovací sprej a speciální plastické mazivo na ložiska. Jak se dá vypozorovat na obrázku, vše je již připraveno.

Rotor and Spindle kit

Kotouč je brzdově osvědčené značky Raybestos, typ 5040 ze série Advanced Technology, která by snad měla být tím nejlepším, co lze pro sériové brzdy od Rajbestosů sehnat. Mnoho lidí provozujícíh Camaro (ale i jiné automobily) na svižnější jízdy doporučuje použít právě plné, nedírkované a nedrážkované kotouče. Pokud někdo uvažuje o té dražší a pěknější variantě, měl bych ho spíše varovat, že jejich brzdný účinek je horší, více se opotřebovávají destičky a také se velmi často stává, že takové kotouče v cenovce kolem 100-150ti dolarů praskají. Pokud by někdo přesto chtěl takové pěkné děrované, měl by se pak poohlédnout po řádově dražších značkách ála Brembo a spol.

Takže pravá strana šla jak po sádle. Protože nový kotouč byl o dobrých 5-6mm silnější, použil jsem (chybně!!, viz dále) trochu hrubé síly s povoleným výpustným šroubem, abych tam dostal brzdiče zpět. Levá strana už byla trochu porod, vůbec se tam nedařilo brzdič opět nasadit, než mi docvaklo, že bych měl zasunout pístek [ :-) ], na to jsem použil Sika kleště, ovšem zase špatně. Správný způsob je ten, že se odvíčkuje nádobka s brzdovou kapalinou a není se pak třeba obávat zavzdušnění soustavy, jako v mém případě kdy jsem tlačil kapalinu ven přes výpustní šroub. Nakonec se však zadařilo a mohl jsem nasadit kola zpět a jet opatrně otestovat výsledek.

New Rotor Rotor behind the wheel Old Rotors

Výsledek výstupní kontroly: Levý kotouč v pořádku, pravý se zahřívá. Takže je třeba opět sundat kolo, zkontrolovat utažení retenční matice a hlavně rozhýbat onen netknutý brzdič. Pro tento úkol už jsou objednané nové šrouby, které by se měly promazat, a také těsněníčko na brzdový pístek. To už snad ale zvládnu bez takovéhoto zdlouhavého a zbytečného rozepisování.