...pičovole.
Měsíc se s měsícem přesně na den sešel a tak tu máme snůšku novinek. Vezměmež to třeba od nejhrubších prací k těm nejjemnějším.
Začnu tím, čím jsem předminule skončil. Úplně bych zapomněl oznámit, že jakmile opadalo listí z dubu, byl jsem hotový s odrbáváním. Podlaha nejeví známky zásadních průšvihů, ale spousta míst k povaření a opravě se tam určitě najde. Teď už jen nechat dokončit jemnou práci pískovačku a vrhnout se na to.
Kastle má radost, že už se nemusí mačkat na boku a zase v klidu spočívá na měkkém smrkovém podloží.
Bohuže to krásné vyplnění tlumícím materiálem, které jsem před lety draze zaplatil a oddřel musí taky pryč :-( Nezbývá se, než se smířit se ztrátami a věřit v krásnou čisťoučkou budoucnost.
Tunink club Trebnitz!
Jak název napovídá, věnoval jsem během tuhé zimy něčemu u čeho nemusím mrznout venku. A to přípravou předních nárazníků kvůli lepšímu chlazení a navíc možnému umísťění dalšího chladiče, třeba olejového...
Je to sice trošku okousané, ale to se ještě zarovná.
Přípravka pro galvanizaci
Minule jsem nakósl přípravu spojovacího materiálu pro galvanizaci. Samozřejmě to není všechno, čím by Camaro drželo pohromadě :-) Některé šrouby koupím v sadě z U.S. jiné nahradím novými koupenými zde. Ghetto omílačka pomohla šroubky zbavit větších kusů koroze a dnes jsem doma připravoval nedělní oběd. Voní to nádherně, úplně jak při zavařování ovoce.
Detajling
Na detailng není nikdo brzo a tak jsem v supervýhodné koupi splašil dva krásné originální emblémky na přední blatníky.
Jakož i za pár $ušňů tento luxusně vyvedený propojovací mechanismus převodovky a zámku volantu.
Rampůlník
Na závěr jsem se konečně dokopal odvézt půl rám na opískování a komaxit. Vybral jsem grafitově černou RAL9011 a s výsledkem jsem poměrně nadspokojen. Namátkově jsem prohlédl i dutiny a barva je tam také, perfetto!
Teď musím všechny díly podvozku pěkně umýt, naleštit, přelakovat... aby mi nebylo líto na tak krásný rám montovat špinavý a rezatý věci. Až to bude sestavené, posadím na to nový motor a budu to vozit za autem po srazech, aby se obecenstvo mohlo kochat tou krásou.
Člověk se při dlouhých zimních večerech nudí a tak přemýšlí co s načatým odpolednem v teplé garáži. No jasně! Vyrobím si omílací buben neboli pískovací vibrátor!
Co bych se o tom dlouze vykecával, jednodušší je to natočit a hodit na tubko. Takže teď jsem vlastně taky ten jůtúber, cha!
Tady jen pro doplnění detailní pohled na pár šroubů. Ta kovová mistička už je zhruba v poloviční fázi pískovacího procesu.
A jak to dopadlo?
Výsledek se samozřejmě nejeví na první pohled nikterak bohabojný, také proto že fotky výše pochazí zhruba z poloviny celého procesu. Toto je pak po 2-hodinovém naložení v odrezovači (abych zastavil znovuvznik koroze). V dalším kole už to půjde do zinkovny.
