Od doby posledního zápisku se interiér postupně vytrácí, začalo to kabeláží, ...
...kterou mi zřejmě požrali měďožrouti
Ba ne, přenesla se do elektronické laboratoře pro opravu. Byly tam vyhořelé dva vodiče, zřejmě zkrat v konektoru jdoucím do budíků. Ale já nic, já už to tak koupil 0:-)
Taktéž se zpětně zapojila vytržená žárovička na varovnýe hlásič nezapnutých pásů. Sehnal jsem a vyzkoušel "buzzer" / bzučák. Taková ta dětinská radost, když všichni ostatní tu věc vytrhávají a zahazují do trávy kolem, kdežto já jsem ochoten za to platit tvrdou měnou. Ale ten boží primitivní zvuk z dob, kdy ještě neexistovaly levné čínské zvonkohry za to nezapnutí pásů prostě stojí.
Druhým krokem revize elektrozařízení byla live-kalibrace ukazatele teploty chladící kapaliny. Tento test jsem již jednou prováděl přímo za jízdy, nicméně hodnota kalibračního rezistoru byla nakonec stejně úplně mimo. Tentokrát se použilo fundovanější zařízení a vhodnější laboratorní podmínky. (Nápověda: sledujte kočku!)
Potom se opět pokročilo v demontáži interiéru a máme ho 99% venku. Ty drobný už tam nechám.
Nyní vyvstává otázka, co dál?
Minule jsme skončili krátkým příběhem o finalizaci opravy plastů. A ač se to podle blogu nezdá, práce zdárně pokračují dále k vysněnému cíli. Nadešel čas položit před měsíci pořízený koberec, který se mezitím hřál na šatní skříni. S vervou jsme skočili do auta a pokusili se roztáhnout koberec po celé ploše. Podle očekávání byl koberec dosti přerostlý na všech krajích a ani s jeho předtvarováním to nebylo úplně ideální. Rozhodli jsme se tedy koberec tak nějak rozumně posadit na podlahu, s výpomocí nejmenovaných pomocníků zatížit a pak už nezbývalo než 14 dní počkat, co se stane.
Tak jste se pokochali soudružskou zahraniční výpomocí a nyní opět k věci. Koberec jsme nejprve přitáhli k podlaze šrouby, které jsou tam kvůli přichycení všemožných serepetiček (pásy, sedačky, řadička) v interiéru ku podlaze. Během tohoto procesu byl koberec pokud možno co nejvíc natahován do všech směrů. Místy jsem se pokusil použít oboustranou lepící pásku na koberce, ale bylo to naprosto k ho… ničemu. Byla totiž příliš tenoučká a neměla sílu koberec udržet. Po tomto procesu jsme opět na týden koberec zatížili pomocí výše zmíněných pomůcek. Rovněž se nainstalovaly sedačky pro lepší přitlačení a utvoření “předfinálové” představy.
Mezi tím vším se objevil drobný problém v pokročilém stádiu shnilosti tzv. rocker panelů, tedy plechů použitých pro ochranu a zafixování kabeláže vedené pro to určenými prolisy v prazích. Takže, plechy se musely opravit a přestříkat. Protože jsou schované pod kobercem, mělo by stačit použití pouze základní bílé barvy. Při této příležitosti jsem ještě odmontoval headliner neboli lištu držící stropnici nad hlavami zadních spolucestujících a hodil ji do velbloudí barvy, aby odpovídala barvě panelů. A do třetice, trošku jsem očistil hliníkové ochranné plechy, kteréžto přijdou jako finální zakrytí prahů. Nechť sa páčí:
Tak a nyní se již opravdu dostáváme do slíbeného předfinále, tedy stavu, kdy jsou kompletně nainstalovány zadní sedačky s pásy, plato přes prostor kufru a sedadlo řidiče. Nevěřili byste ten pocit, když jsem si do něj sednul, zprovozněný pojezdový mechanismus zaplnil mé srdce euforií, konečně se mohu přilepit na volant a nelehat si, když chci plně šlápnout na plyn!! A navíc ten pohodlný posez… slast pro zadní tělesné partie.
Znalí a zaregistrovaní mohou o mém pokroku diskutovat v novém tématu diskuzního fóra.
V mezičase pokračujících prací na renovaci interiéru dorazilo pár nových dílů, o kterých bych se s vámi s radostí podělil. Započněmež s parádním originálním volantem v také barvě, v jaké byl původně instalován, tedy velboudí hnědé (Camel Tan). Původní aftermarketový (rozuměj tuningový) volant bude s největší pravděpodobností značky Grant Classic Foam Steering Wheel, čili velice dostupná, ale pohodová záležitost. Přesto byl na můj vkus s průměrem 30 cm moc malý. Avšak, nedělejte si plané vlastnické naděje, byl okamžitě zaprodán. Obavy, že si jej nainstaluje do svého záchranářského expresu nejsou na místě, má v plánu s ním vylepšit nějaké evropské přibližovadlo (zde ;-)). Koukám, že jsem se opět rozpovídal, radši pojďme rovnou k ilustracím.
Na prvním obrázku je demontovaný volant a následuje, to co už se hřeje doma ve skříni. Emblém Berlinetta berte s nadhledem, patří tam spíše Sport Coupé, ale na nakupování kravinek času dosti, že i prd velebnosti, kdo by to za $7 nebral hned, "Koupěj, nebudou!". Konečně se ale dostáváme ke zlatému hřebu tohoto adventního večera, a tedy úplně novému koberci. Nakoupil jsem jej na eBay u Tamrazů, jež bych rád doporučil jako bezproblémového a komunikativního prodejce s mnoha dalšími zajímavými věcmi. Jelikož je koberec poněkud větších rozměrů, nepodařilo se mi jej vecpat do objektivu fotoaparátu, navíc domácí světelné podmínky jaksi fotografickému studiu nemohou konkurovat.
Musím pochválit kvalitu materiálu - velmi příjemný na dotek, vypadá to, že budu řídit bos :-) Navíc koberec absolutně nezapáchá žádnou syntetikou a podobnými odéry. Tak užuž, aby byl položen a zafixován.
Camaro si užívá zimního spánku a tak nezbývá nic jiného, než mu konečně dopřát trochu té velmi žádané péče o interiér.
Sedadla
...jsou naštěstí v dobrém stavu, jen relativně zanešená od vysedávání v montérkách a jedno zdá se býti dokonce čímsi pomočeno. Mají ale ještě jednu mouchu (nebo spíše masařku), nelze je podélně nastavit tak, abych se nemusel kroutit, když chci šlápnout na plný plyn. Započněmež tedy s vyndáním předních sedáků - k podlaze je každé z nich přišroubováno čtyřmi řádnými americkými šrouby. Poté stačí sedadlo vyjmout a zřít to boží dílo posuvné.
Překvapením po deinstalaci bylo, že se lyžiny pohybovaly víceméně dobře, i když promazat chtěly, to ano. Tímto jsem došel k závěru, že je problém jinde, lyžiny jsou blokovány podlahou a kobercem. Sedadla samozřejmě před namontováním zpět podstoupí očistnou kůru.
Koberec
Po odmontování sedadel se mi ukázal tuningový koberec v celé své kráse, na mnoha místech zbytečně děrovaný, nekorektně sedící, chybí kus látky mez zadními sedáky, uslintané to je, atd atd. Rozhodl jsem se tedy, že rovnou vyhodím vše a autíčko připravím na osvěžení v podobě ošetření podlahy a nového koberce. O tom ale až někdy příště, dnes se ještě pokochejme tím, jaká tajemství se ještě v interiéru skrývají.
Vyndavání zadních sedáků je relativně snadné, musí se lehce natlačit dozadu pod opěradla a vepředu přizvednout, čímž se vyháknou. Potom už je stačí vytáhnout směrem k sobě a máme vyhráno. V tom si všimneme, že opěradla jsou dole přišroubována, po uvolnění šroubů se musí opěradla přizvednout, protože jsou zavěšena na hácích vykukujících ze stěny zavazadlového prostoru. Příjemným překvapením byl nález chybějících spon pro zadní bezpečnostní pásy, byly rafinovaně schovány pod sedáky. Možná proto, že to trošku odnesly při lakování auta na pomerančovo.
Poslední větší věc, jenž překáží při vyndání koberce je středová konzola. Ta se demontuje tak, že nejprve vyndáme odkládací schránku povolením šroubů na jejím dně. Na jejím místě se nám ukážou šrouby držící konzoli ku podlaze. Dále se musí odstranit krytka voliče kvaltů. A pak už se konečně můžeme pokochat parádním modrým plyšovým kobercem v celé své kráse, instalovaným skutečným profesionálem :-)
