Reinkarnace interiéru IX – Renovace palubní desky [video]

Už tomu bude nějaký ten sobota, kdy se zde naposledy psalo ohledně renovace interiéru. Ta zdaleka ještě není hotova, protože zbývá dodělat stropnici a palubní desku, včetně repase kabeláže. V dnešním článku zevrubně popíšu, jak jsem si poradil s renovací právě palubní desky, konkrétně s repasí budíků a jejich plastového krytu.

Blinkry

Minule jsem sice již trošku upravoval podsvětlení budíků, ale stále to nebylo ono. Hlavním zdrojem nespokojenosti byly za světla naprosto neznatelné ukazatele změny směru jízdy. Pravý byl navíc úplně nefunkční. Koupil jsem tedy nové světlovody, což je taková plastová věcička, která vede světlo od zdroje i někam jinam než jen dopředu.

Photobucket

Bohužel ani tento vynález nefunguje stoprocentně, protože velká část světla uniká zlomovými body, které by jinak měly sloužit jako malá zrcátka. Avšak není třeba věšet hlavu, protože jsem promyslel takový malý tuning – kompletní obalení světlovodu alobalovou folií. Vizuální ale i fuknčí výsledek této práce vypadá takto:

Enhanced Prisms
Enhanced Prism Test
Photobucket

Pokud někoho zaujal i třetí obrázek, pak vězte, že se mi podařilo v ČR sehnat internetovou prodejnu 12V autožároviček typu LED na socket T10 (W2,1x9,5D) (firma Hadex) . Barva jejich objímky naznačuje správně, že se jedná o zelený zdroj světla. Palubní deska už sice zelenou průsvitnou fólii pro blinkry obsahuje, ale zelenými diodami se určitě nic zkazit nemůže. Však posuďte sami na dalším kousku z naší videostřižny.

Budíky

Dalším krokem byla oprava a také úprava boxu, ve kterém jsou zapouzdřené budíky. Celé pouzdro je tvořeno ze 3 částí – zadní kryt, na kterém je umístěn tištěný spoj, přední černý uzavírací kryt a konečně průhledný plastový kryt budíků. První dvě jmenované části jsem zevnitř stříknul chrom sprejem, který by na těchto místech měl bez problémů držet, protože nehrozí žádná mechanická námaha. Důvodem k této úpravě bylo vylepšení odrazivosti a teoreticky rovnoměrnější podsvětlení budíků. Povšimněte si také zajímavého tuningového doplňku – zbytky sestřiných molitanových natáček z útlých dětských let. Starý molitan se totiž rozpadl na prach. Lepí se to tam proto, aby světlo z indikátorů tlaku oleje a sepnutých dálkových světel nepronikalo do okolí.

Chrome Spray 2

Další očekávanou chuťovkou byla oprava průhledného krycího plastu. K tomu bylo zapotřebí jistého náčiní – molitan v několika stupních zrnitosti, filcový kotouč na vrtačku, Tempo pasta a Displex. Onen krycí plast totiž během období 30ti let obdržel nesčetné šrámy a zranění. Oprava tohoto plastu tedy probíhala v tomto pořadí:

  1. Zbroušení hrubším smirkovým papírem (300-500), při kterém zmizí hlubší škrábance
  2. (obr 1) Zbroušení jemnějším (800) a ještě jemnějším (1200), kdy dojde k zahlazení kroku [1]. Plast získá mléčný neprůhledný nádech.
  3. (obr 2-3) Tempo pasta a filcový kotouč na vrtačce pomůžou k opětovnému zprůhlednění.
  4. (obr 4) Displex + hadřík z mikrovlákna odstraní ty poslední škrábanečky.
After Sandpaper After Tempo Polished With Tempo After Displex
Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4

Zpět k budíkům samotným, zakoupil jsem jiný funkční ukazatel teploty motoru (který bohužel vyzkouším až na jaře) a rovnou i repasované hodiny. Někdo možná pamatuje, že jsem při minulé operaci s palubkou měnil budík otáčkoměru. Byl sice perfektně funkční, ale měl ošoupaná a vybledlá některá číslíčka na stupnici. Proto jsem samotný ciferník vyměnil za ten můj původní. Celá akce se protáhla hlavně kvůli nekonečnému čekání na repasované autohodiny z USA. Celníci si zřejmě poslední dobou hodně vybírali dovolené, jinak si delší jak měsíční čekací lhůtu nedokážu vysvětlit :-( Tuhle patálii nakonec skvěle zazáplatoval 12V test budíku, tikal jak o život, sláva :-) Kompletně sestavená přistrojová deska už je potom jen třešničkou na dortíku.

Photobucket

Kryt přístrojové desky

Krycí plast přístrojové desky taktéž poněkud postrádal šarm a krásu amerických let 70tých. Při lovení v archivních fotografiích se mne stále jímá hrůza.

Photobucket Photobucket Before

Jako hlavní vady jsem shledal poškozený reliéf mezi tachometrem a otáčkoměrem a mezi výdechy ventilace. Dále chyběly či byly sedřené některé “chromové” zvýrazňující linky. K opravě reliéfu posloužil černý tmel, který jsem po chvilce tvrdnutí pomocí tupého hrotu jakžtakž vytvaroval.

Photobucket Photobucket

Před linkováním prošel díl očistou a několika vrstvami černé matné barvy. S opravou linek to už bylo trošek těžší, nakonec jsem ale nalezl uspokojivou a poměrně snadnou metodu. Skočil jsem do prodejny modelářských potřeb a koupil hliníkovou barvu Revell. Poté stačilo použít jemný štěteček a lehce zbroušené hrany obtáhnout. Jako poslední přišlo několik ochranných vrstev bezbarvého pololesklého laku.

Photobucket

A to je pro dnešek opět vše, příště si namalujeme domeček se stromem a psí boudou jednou čarou.

Sdílet |

Jak na náhradní díly 2 – kontejnerová přeprava

Touto drobnou notickou bych rád navázal na prastarý článek o tom, jak se shánějí náhradní díly na americká auta, v tom nejlepším případě na Chevrolet Camaro či Pontiac Firebird.

Minule jsem příliš nerozvedl, jak je to s dopravou objemnějších nebo těžších dílů. U takových se už totiž letecká pošta poměrně prodražuje. Naštěstí v ČR existují společnosti nabízející kontejnerovou přepravu, čímž se dostáváme k jádru věci – aktivní členové našeho diskuzního fóra mají možnost takové přepravy za poměrně výhodné ceny, čemuž vděčí mé nebo možná už lépe řečeno naší spolupráci se společností Ameriky HK.

A jak to celé funguje?

Členové naší komunity jsou nejen majitelé vozů Chevrolet Camaro ale i Pontiac Firebird. Prozatím se na fóru vyskytuje přesila dvojkových generací, ale už se nám registrují i první vlaštovky s modernějšími povozy – tedy třetí a čtvrté generace. Tito registrovaní partneři se prozatím obracejí přímo na mne s poptávkou dovozu náhradního dílu nebo klidně i celého auta. Já jejich žádost předám dále. Pak už je čeká pouze objednávka dílu v USA a zaslání na lokální adresu na Floridě. Samozřejmě, že Ameriky HK poskytují i kompletní servis, tj. objednání dílu dle zadaných parametrů místo vás.

Poté, co je díl naložen na kontejner, putuje do ČR. Celá mašinerie trvá cca 2-3 měsíce. V ČR dojde k proclení zboží na základě jeho pořizovací hodnoty a pak je již k vyzvednutí v Hradci Králové. Existuje také možnost si jej nechat  zaslat dál na svou adresu kurýrem.

V nabídce jsou i další nadstandardní (tj. zpoplatněné) služby – kontrola zásilek v USA a zajištění případných reklamací.

Podrobnější informace najdete přímo na webu http://www.ameriky-hk.cz/transport.htm a také po zaregistrování do fóra.

Suma sumárum – vlastníte Camaro nebo Firebird? Tak neváhejte a zaregistrujte se na naše fórum. Tato komunitní služba totiž přináší rovnou tři skvělé hodnoty:

  1. Vřelé uvítání každého nového motorizovaného i pěšího člena
  2. Tu nejhlubší studnu nejfundovanějších a nejkvalitnějších rad a informací ohledně těchto automobilů
  3. Možnost cenově výhodné přepravy objemných či těžších náhradních dílů a nebo prostě "celé plechové krabice".
Sdílet |

Lišty létají, vol. 2

Již dlouho zde nepadlo ni slova o oranžovém expresu. Zbaběle shodím vinu na to, že toho mám na autě rozděláno více a také na to, že vznikly prostoje kvůli čekání na balíček z Ameriky (o tom někdy příště). No nic, tedy k dnešnímu příspěvku.

Nedávno jsem se chlubil, jak jsem filištínsky přilepil novou lištu poté, co ta originální ulétla při dočasném překročení rychlostního limitu. Chvíli jsem se těšil z toho, jak ta nová drží jak přilepená, dokud jsem si to nerozdal v jednom kopci s nějakým Fordem Transit. To povědomé zašustění se zase ozvalo, ale nevěnoval jsem mu pozornost. Při dojezdu domů jsem vizuelně kontroloval auto a to by jeden nečekal – horní lišta zase fuč! Tuhle druhou už jsem dokonce našel, ovšem už nebyla v moc použitelném stavu. Asi tak, jako byste chtěli po klempíři, aby vyklepal auto přejeté válcem.

Poučen z předchozích nezdarů, nekoupil jsem elektrickou kytaru, ale zeptal jsem se v naší široké komunitě jak na to. Originálně se totiž lišta přirozeně nelepí tmelem, ale přichytí se pomocí těchto háčků, viz ilustrace.

Photobucket Photobucket

Další nutností byla bohužel a samozřejmě koupě další lišty. Tentokrát se mi ale podařil téměř husarský kousek – nalezl jsem na eBayi jednu typu NOS. NOS nebo-li New Old Stock je označení pro originální díly, vyrobené ještě v tehdejší době ale doposud nevyužité. Krom pár drobných škrábanců vypadá tato lišta bezvadně. Pro srovnávní jsem vyfotil mé stále neulétlé boční vedení.

Photobucket
Photobucket

Cvočky bylo potřeba trošek upravit, protože ne úplně držely v “čudlících” vystupujících z karosérie. Je to trošku vidět na jednom z dalších umělecky stvořených obrázků. Druhý obrázek znázorňuje, jak se s takovým cvočkem pracuje – je potřeba jej ze strany odchlípit a potom lze z něj lištu vyháknout, resp. v mém případě nasadit. Na třetím obrázku vpravo dole již najdete tento nástroj vyrobený v domácích laických podmínkách.

Photobucket Windshied Trim Removal Tool Photobucket Photobucket

Ani jsem to snad nemusel explicitně jmenovat, ale na poslední fotce je samozřejmě pečlivě zdokumentován výsledek mého snažení. Na ruční zkoušku to tedy drží festovně. Více ukáže realita, ale doufám, že o tomto už píšu naposledy.

Sdílet |

[78] Trable s karburátorem a rozdělovačem

V minulém článku jsem popisoval problémy provázející mé Camaro od začátku sezóny, o kterých jsem byl přesvědčen, že se podaří odstranit u kluků kteří mi samotný motor postavili. Neměl jsem nejmenší pochyby o jejich přístupu, vzhledem k odvedené práci při prvotní stavbě mého agregátu. Myslím, že hovořím i za ostatní řidiče kteří mají podobnou zálibu jako já, takže pro své plechové mazlíky chtějí jen to nejlepší. A se slovy “jen to nejlepší” jsem se loučil s šéfem onoho servisu. Po pár měsících jsem si pro Camaro nadšeně přijel. Už vrčelo na dvoře a vypadalo, že vše je zase v pořádku.

Prvních 2000 Km jsem jezdil s velice lehkou nohou, aby si dobře posedaly nové ventily a nové hydro válečky. Pak jsem ale pomalu začal auto víc zatěžovat a zjistil jsem, že při 4000 otáčkách se to začíná hádat a ozývat se velice nepříjemné zvuky. Volal jsem tedy zpět a dotazoval jsem se, co se může dít. Bylo mi řečeno, že může být vytahaný rozvodový řetěz a nejde dohonit předstih a kdesi cosi. Podotýkám, že na rozvodovém řetězu mám najeto asi 6000 Km a rozdělovač byl úplně nový. Další otázka tedy zněla - co s tím?

Od mého kamaráda Honzy jsem se dozvěděl o lidech kteří se americkým autům věnují více než s radostí. O jejich práci nebyl pochyb. Pohled pod kapotu a na sprint Honzova Camara hovořil za vše. A tak další cesta vedla k nim. Ještě ten večer jsem měl první informace o závadách, karburátor a rozdělovač špatně. Po rozborce se teprve ukázalo, co se opravdu ukrývalo pod slovy „jen to nejlepší“. No-name rozdělovač, nejspíše z čínské nebo jiné okolní dílny. Spojovací materiál každej pes jiná ves, stržené závity na sacím potrubí, rozštelovaný karburátor, mrtvé zadní komory v karburátoru a nepoužitelný sytič. Dále slátaný přívod benzínu do plovákových komor, který byl na několika místech děravý a schovaný v husím krku, aby ta hrůza nebyla vidět. Navíc v onom obalu byla vedena elektrika z alternátoru, takže si asi domyslíte, kam putoval vytékající benzín. Docela smutné, když se cena opravy rovnala ceně velmi slušné Felicie.

Photobucket Photobucket Photobucket Photobucket

Co tedy následovalo

Karburátor a rozdělovač ven z vozu, rozebrat a odstraňovat problém po problému. Po rozborce rozdělovače se zjistilo, že je konstrukčně úplně někde jinde, než se očekávalo. Ulétl jeden čep pro mechanickou regulaci. Proběhl pokus to opravit, ale bylo to nejisté. Naštěstí jsem ještě měl starý rozdělovač, co jsem ho jezdil před opravou. Ten měl zase vadný Halův snímač. Tak se z těchto dvou poskládal jeden funkční. Není to sice žádná sláva, ale alespoň díky němu se dalo s autem popojet.

Karburátor se též rozebral a zjistilo se, že podtlaková membrána která se údajně kupovala nová byla původní a nebyla vůbec schopna udržet tvar. Navíc podtlakový kanálek nad klapkami byl z nepochopitelných důvodů zanesen což mělo za následek “vcucnutí“ oné membrány a znehybnění zadních klapek. Takže další krok - nákup potřebných dílů.

Do rozdělovače zatím putovaly jiné pružinky, které mi poskytl Honza, na jehož oranžovém Camaru nebyly upotřebeny. Na ovládání zadních komor v karburátoru se objednal rovnou celý kit se sadou pružinek s různou tuhostí. Čím tužší pružinka, tím se zadní komory otevírají později. Sice menší spotřeba, ale pomalejší nástup výkonu.

Photobucket Photobucket

Musím podotknout, že toto Camaro není v žádné případě stavěné na spotřebu, ale na výkon. Takže na ovládání zadních klapek se použila pružinka nejmenší tuhosti, aby nástup výkonu byl co nejrychlejší, a to hned z kraje. Dále se koupil nový přívod paliva do karburátoru s tlakoměrem, aby byl pod kontrolou stav palivového čerpadla.

Photobucket

Kluci samozřejmě okamžitě zafungovali a samotné dílo dokončili sundáním něco dílů z motoru a opatřili jej práškovou barvou s přibližným odstínem karoserie, aby se motor trochu esteticky vylepšil a ladil k autu. Dále vyměnili staré pospojované vodní hadice za nové pěkné kousky.

Photobucket Photobucket

Je to teď sice ještě takové nedodělané, protože některé závady se nepodařilo zcela odstranit, ale jelikož už zima klepe na dveře, tak se bude pokračovat opět až na jaře. V tuto chvíli už je na cestě pořádný rozdělovač od MSD. Později ještě přikoupím elektrickou palivovou pumpu. A na Camaro přibudou chladiče obou olejů (motor a převodovka), které už mám připravené. A pokud to vyjde, tak koupím i přesnější kulisu řazení. Ta původní už je vyběhaná a dost nepřesná.

Nakonec chci moc poděkovat Mirkovi a Ondrovi za výborně odvedenou práci a v neposlední řadě Honzovi za zprostředkování nákupu všech potřebných dílů použitých při opravě a seřizování. Opravné akce byly taktéž zachyceny na následujících videích:

Sdílet |

Výfuky – příběh pokračuje křížením [video]

Zdá se, že příběh výfuků stále nedosáhl svého konce. V prvopočátcích úprav stálo směšné zakrytí výrobních vad z dob německého tuningu hliníkovým sprejem na výfuky. Po odstranění těchto přívěšků se pokračovalo instalací kompletně nového výfukového systému – tj. keramické svody Flowtech, tlumiče Summit a na zakázku sestavené potrubí. Ani tento výsledek nebyl perfektní, protože se koncovky docela tloukly o zadní nápravu. Po odstranění této vady byl na chvíli klid.

Ne napořád, když jsem si nechával (u/o)pravit motor bylo mi doporučeno to, o čem už jsem stejně dlouho přemýšlel – propojit výfukové větve. Tím by se v nich vyrovnaly tlaky a zkultivoval se chod motoru. Existujé jistý V8 mýtus, jehož potvrzení či vyvrácení bych radši přenechal odborníkům, ale na každém šprochu pravdy trochu:

  • H-propojka je lepší než dvě nezávislé větve
  • X-propojka je lepší než H-propojka

Pro vizuální představu nabízím následující obrázkové srovnání:

zdroj: já a SummitRacing.com

Někteří možná pamatují, že kolega již kompletní systém od Pypes Performance Exhaust instaloval. Protože já jsem ale šel od počátku jinou cestou, rozhodl jsem se upravit stávající systém pouze přidáním samotného X-pipe elementu. Navíc bylo zapotřebí opět doladit koncovky, které se stále a stále bily se zadní nápravou. Jelikož výroba samotné propojky tak, aby šla dobře zakomponovat do současného výfukového systému, není snadná, byla vymyšlena varianta protáhlého X. Fajnšmekr by řekl dvou propojených ypsilon.

Intermediate pipes X-Pipe Tailpipe
Camaro Exhaust Tail Pipe Exhaust Overview

Jak jste si jistě všimli, přibyly i nerezové koncovky, na konci seřízlé v úhlu 45°. Samozřejmě, že ke každé kvalitní recenzi nemůže chybět srovnávací video. A protože kvalitního videomateriálu mám již docela dost, nebyl problém dohledat záznam z poslední vyjížďky, nastudovat režijní techniku a pokusit se natočit stejně jeden záběr, neřku-li ještě lépe:

Nejbystřejší oko nejpozornějšího diváka zajisté postřehlo, že opět chybí chromová lišta lemující přední okno. Ano, opět ulétla při cvičném předjžíděcím manévru. Tentokrát jsem jel ale pomaleji. Nezbyde, než se rozloučit se stávající technikou lepení tmelem a použít to co tam opravdu patří – cvočky. Teď už jen sehnat další lištu :-)

Sdílet |

Stěrače stírají, lišty létají, žárovičky září!

Tento článek je jakýmsi souhrnem několika událostí a drobných oprav posledních týdnů. To aby bylo vidět, že se na autě ustavičně pracuje.

Budiž světlo a viditelno

Po renovaci motoru se objevily dvě drobné závady – budíky a kontrolky na přístrojové desce vůbec nesvítily a stěrače nestíraly. Nejlepší na tom všem bylo, že jsem tuto skutečnost zjistil během páteční deštivé noci. Jako nejjednodušší se jevilo začít mrtvou přístrojovou deskou, protože její opravení by mohlo třeba i vést k rozběhnutí stěračů. Vyjmul jsem tedy přední panel, odšrouboval pár šroubků, odpojil zezadu náhon tachometru a budíky šly vesele ven. Na zadním straně se nalézá tištěný spoj, ve kterém je rovnou umístěn napájecí a signální konektor. Více poví tento obrázek, který jsem si vypůjčil od kolegy z NastyZ28 fóra, protože mě nenapadlo vyfotit můj vlastní tišťák:

Gauges Printed Circuit

Zapojení konektoru tedy není řešeno zrovna šťastně, jedná se vlastně o zalomení tištěného spoje do otvoru, do kterého se posléze zasune konektor. Toto řešení samozřejmě dosti namáhá kontakty na tišťáku, což může vést k jejich poničení při častějším odpojování konektoru. A to byl i můj problém, několik kontaktů bylo překroucených a nedotýkalo se konektoru. Pomohlo tedy silné české chemoprenové lepidlo, kousek izolepy pro zpevnění podkladu a hotovo (zde patří vřelé díky za skvěle odvedenou práci drahé polovičce). Výsledekem opravy se lze pokochat níže. Do obrázku jsem vestrčil původní fotku palubky ze starých časů, kdy ještě trochu svítila.

Gauges Background Light

Nu a pokračujmež dále. Jak již bylo uvedeno výše - nefungovaly stěrače. Při rozebírání palubky se žádná závada na vypínači nezjistila, pomocí příslušných elektronických schémátek jsem jej proměřil a fungoval tak jak by měl. Protože původní motorek je poněkud zašlý, neměl jsem ani moc chutí se pokoušet ho celý rozebírat a oživovat, proto jsem na RockAutu za $85 pořídil fungl nový Cardone, kompletně sestavený i s ostřikovačem. Chvilka laborace se správným zapojením konektorů a stěrače opět stírají. Teď už jen zbývá doinstalovat nádobku na kapalinu do ostřikovačů a rozjet i ty vodotrysky.

Old wiper motor Dismounted Wiper motor Installed New Wiper Motor

Létající lišta

Jednoho letního odpoledne jsem se jal využít zbytky týdenní dálniční známky k testu, jak dobře si auto po repasi vede. Rychlostní test mne mile překvapil, když jsem narozdíl od jara dokázal jet bez problémů o nějakých 30 km/h rychleji a motor si při této blíže nespecifikované nadlimitní rychlosti pouze lehce předl kolem 3.500 otáček. S řízením to už ovšem bylo trochu o strach, tudíž tento test trval jen krátký úsek.

Během zkoušky jsem ale zaslechl podivný plechový šelest, jakoby někde něco ulétlo. Chování auta se ovšem vůbec nijak nezměnilo, tak jsem pouze dojel domů, zaparkoval do garáže, prohlédl motor a kola. Nikde jsem nic podezřelého nenalezl. Až za týden mne při pohledu na čelní sklo něco trklo - “Kde je ta horní chromová lišta kolem čelního skla???” Po chvíli přemýšlení a vyloučení zlodějských úmyslů jsem si vzpomněl na ono zachrastění na dálnici. Co se dá dělat, koupil jsem jinou a řádně ji přilepil silikonovým lepidlem. Vtírá se zvídavost, jak dlouho to zase vydrží. Snad to však bude pevnější, protože byla použita speciální technologie, jak donutit materiály k maximální přilnavosti...

Missing Windshield Molding Installation of new Molding Installation of new Molding
Sdílet |

[78] Anabáze Camara 1978, aneb nikdy to nevzdávejte

V minulém článku jsem popisoval výkonové zbrojení v podobě kompletního výfukového arzenálu, který zahrnuje výfukové svody a kompletní výfukový kit od firmy Pypes. Celé nadšení z krásného zvuku a pár koníků, co přibylo, okamžitě pokazilo několik následujících závad.

První závada byla neseřiditelný předstih, který měl za následek rozhádaný chod motoru ve vyšším rozsahu otáček. Zkoušelo se vše, ale ne a ne to seřídit. Nakonec se ukázalo, že problém byl ve vyběhaném rozdělovači, který už měl tzv. “jezedácké vůle“. Když jsem se vracel domů z nevydařeného pokusu o seřízení předstihu, tak jsem Camaro vzal trochu víc zkrátka. Ale z motoru se najednou ozval nepříjemný zvuk v podobě cvakání. Jako šicí stroj. Dost podobný zvuk mají vyběhané starší fiesty. Hydroválečky!!! Tak šup s tím do servisu kde celý příběh s názvem STROKER začal. Koupil se nový rozdělovač a dva nové hydroválečky, protože se nakonec ukázalo že vadné válečky byly dva. Vše se tedy vyměnilo.

Photobucket Photobucket

PhotobucketAle... z ničeho nic se přestal otevírat druhý stupeň karburátoru, který je ovládán podtlakem. Závada byla v “prostřelené“ podtlakové membráně která se starala o chod druhé řady klapek karburátoru. Když se otevírání opravilo, tak se Camaro mohlo konečně připravit na cestu domů.
Ale... motor se z ničeho nic začal přehlcovat benzínem. A to z nepochopitelných důvodů, protože karburátor ve stávajícím nastavení fungoval bez problémů na voze dva roky. Tak se stahovala bohatost směsi, hladiny v plovákových komorách, ale pořád nic. Když se vzalo za plyn, tak pořád lítal benzín z karburátoru ven. Půjčila se tedy sada trysek na karburátory Holley s tím, že se zmenší průměr, čímž by se problém mohl vyřešit. Ale pořád nic. O den později jsem měl telefonát z Prahy s velice nemilou zprávou - podpálené sací ventily na pravé straně, sedla jsou prý na hadry a tím pádem unikající tlak vracel benzín zpět do karburátoru a lítalo to ven. Sundaly se obě hlavy a ventily se vyměnily za nové.
Ale... když se ventily zabrušovaly, tak na jedné hlavě se nevedlo dosáhnout dokonalého ventilového sedla. Nezbylo nic jiného než celý problém svěřit do rukou odborníkům. Myslel jsem si, že hlavy poputují na frézu, ale bylo mi vysvětleno že už frézu nepoužívají a na její místo nastoupila tzv. kloboučková metoda. Nevím přesně o co se jedná, takže to nemohu podrobněji rozepsat. Každopádně se hlavy snížily, zarovnaly a konečně se povedlo na obou kusech vyrobit požadovaná ventilová sedla.

Celá anabáze trvala něco kolem tří měsíců. Ale bylo to něco slyšet motor opět ožít a poslechnout si, jak se jeho dunění opět rozléhalo v ulicích. Motor jde teď krásně zlehka a ochotně za plynem bez jakéhokoliv problému.

Doufám, že už to tak i zůstane nadále.
Tak a honem domů celé Camaro vykoupat a naleštit na 1st Czech F-Body Session!!!

Photobucket

Sdílet |