Dyna-out
V dnešní pohádce si děti povíme, kterak hloupý Honza před lety instaloval Dynamat za jářku devět tisíc dukátů, jen aby se pak po letech rozhodl jej zničit. Nicméně nebyla elektrika, nedalo se svítit, takže to prostě muselo ven, protože starou chalupu je třeba udělat z gruntu.
Teda vám povim panstvo, že je to svinstvo. A to jsem ani nechtěl básnit o tom, jak blbě to šlo dolů. Naštěstí jsem měl s sebou příručního pomocníka a tak práce šla od ruky.
A za pár dnů práce to bylo dole. A bylo to dobře, protože se díky tomu objevila nová děravá místa.
Rampůlník
A protože kastle už je "hotová", resp. připravená pro normální práci, mohl jsem se přesunout zpět do garáže, kde už nějakou dobu čekal na šperkování půl-rám. Na dvakrát jsem koupil spojovacího materiálu za nějaký 1000,- (není to samořejmě částka konečná) a mohl jsem díly navrácené z práškové lakovny dávat pomalu k sobě. Na fotu prozatím pouze stav po dovozu.
Také se vrátila droboť z galvanovny, nádhera, už nemusíme kupovat drahé vánoční ozdoby.
Některé šrouby jsou totiž specifické, a běžně zakoupená náhrada by nebyla vhodná. Ale k věci - o víkendu jsem složil přední nápravu ⇦ tuhle větu si musim zapamatovat, protože nevěřim, že bych to kdy sám dokázal, a přitom na tom nic tak zásadního neni.
Pravý péro mi tam skočilo skoro samo během hodiny laborování. Levý péro trošku vzdorovalo, zničil jsem kus závitový tyče, ale nakonec se dílo podařilo. Sláva, brzo budu moct postavit kárku na kola.
...daddies go to second job. Nebo chcete-li v češtině, počasí nepočasí, světlo tma, je prostě potřeba pokračovat. Pomalu ale jistě, sedmimilimetrovými kroky, blížíme se k ocasní části.
Z fotky těžko spoznati, ale už je oškrabáno zhruba k místům, kde postává noha mučedníkova + ten podběh na který dopadá světlo boží.
Možná jste si všimli, jak se minule kastle podezřele nakláněla. No a bohužel se také stalo, že se přepadla. A to přímo na bok a tak mám aspoň konečně pořádný a snadný přístup na podvozek a mohu se pustit do odstraňování nástřiku podvozku. Jo, budu si ještě cca 80-100 hodin nadávat, jak jsem mohl být v mládí (před 9ti lety) tak naivní a nechal si ty víceméně slušné plechy zastříkat tím lepivým sajratem. Inu chybami se člověk učí a pro příště to udělá lépe.
Ještě tutýž den jsem ošpachtlil pár cm2... nojo, byl jsem fakt blbej.