Minule jsme skončili krátkým příběhem o finalizaci opravy plastů. A ač se to podle blogu nezdá, práce zdárně pokračují dále k vysněnému cíli. Nadešel čas položit před měsíci pořízený koberec, který se mezitím hřál na šatní skříni. S vervou jsme skočili do auta a pokusili se roztáhnout koberec po celé ploše. Podle očekávání byl koberec dosti přerostlý na všech krajích a ani s jeho předtvarováním to nebylo úplně ideální. Rozhodli jsme se tedy koberec tak nějak rozumně posadit na podlahu, s výpomocí nejmenovaných pomocníků zatížit a pak už nezbývalo než 14 dní počkat, co se stane.
Tak jste se pokochali soudružskou zahraniční výpomocí a nyní opět k věci. Koberec jsme nejprve přitáhli k podlaze šrouby, které jsou tam kvůli přichycení všemožných serepetiček (pásy, sedačky, řadička) v interiéru ku podlaze. Během tohoto procesu byl koberec pokud možno co nejvíc natahován do všech směrů. Místy jsem se pokusil použít oboustranou lepící pásku na koberce, ale bylo to naprosto k ho… ničemu. Byla totiž příliš tenoučká a neměla sílu koberec udržet. Po tomto procesu jsme opět na týden koberec zatížili pomocí výše zmíněných pomůcek. Rovněž se nainstalovaly sedačky pro lepší přitlačení a utvoření “předfinálové” představy.
Mezi tím vším se objevil drobný problém v pokročilém stádiu shnilosti tzv. rocker panelů, tedy plechů použitých pro ochranu a zafixování kabeláže vedené pro to určenými prolisy v prazích. Takže, plechy se musely opravit a přestříkat. Protože jsou schované pod kobercem, mělo by stačit použití pouze základní bílé barvy. Při této příležitosti jsem ještě odmontoval headliner neboli lištu držící stropnici nad hlavami zadních spolucestujících a hodil ji do velbloudí barvy, aby odpovídala barvě panelů. A do třetice, trošku jsem očistil hliníkové ochranné plechy, kteréžto přijdou jako finální zakrytí prahů. Nechť sa páčí:
Tak a nyní se již opravdu dostáváme do slíbeného předfinále, tedy stavu, kdy jsou kompletně nainstalovány zadní sedačky s pásy, plato přes prostor kufru a sedadlo řidiče. Nevěřili byste ten pocit, když jsem si do něj sednul, zprovozněný pojezdový mechanismus zaplnil mé srdce euforií, konečně se mohu přilepit na volant a nelehat si, když chci plně šlápnout na plyn!! A navíc ten pohodlný posez… slast pro zadní tělesné partie.
Znalí a zaregistrovaní mohou o mém pokroku diskutovat v novém tématu diskuzního fóra.