Protože úpravou motoru lehce narostl výkon, bylo třeba naopak zapracovat i na brzdovém systému. Tentokráte přišly na řadu nové kotouče, původní byly jistě ještě továrního původu, lehce orezlé a zvlněné. Destičky se neměnily, anžto jsou ještě stále horké jak z pekárny. Postup výměny je vcelku jednoduchý, začíná se nečekaně sundáním kola následovaného demontáží brzdiče. Ten drží pouze pomocí dvou šroubů. Protože už jsou jaksi zarostlé, museli jsme použít dar kolegy Brusného a z imbusu o velikosti 10mm vytvořit něco mezi 9-10mm. Po pár drobných nadávkách byl brzdič dole a nic nebránilo útoku na samotný kotouč. Stačí sejmout víčko chránící jeho vnitřní ložiskovou část proti pronikání nečistot, vyšroubovat retenční matici a starý kotouč společně s ložisky volně vysunout z osičky. Celá soustava je dobře pochopitelná z tohoto schémátka:
Samozřejmě, když už se pořídí nový kotouč, je více než vhodné přikoupit i všechny ostatní věci nové. Společně s ním jsem tedy pořídil i obě nová ložiska (vnější / vnitřní), zadní těsněníčko, set matice-podložka-závlačka a vnější víčko. Dále se k práci samotné bude hodit odmašťovací sprej a speciální plastické mazivo na ložiska. Jak se dá vypozorovat na obrázku, vše je již připraveno.
Kotouč je brzdově osvědčené značky Raybestos, typ 5040 ze série Advanced Technology, která by snad měla být tím nejlepším, co lze pro sériové brzdy od Rajbestosů sehnat. Mnoho lidí provozujícíh Camaro (ale i jiné automobily) na svižnější jízdy doporučuje použít právě plné, nedírkované a nedrážkované kotouče. Pokud někdo uvažuje o té dražší a pěknější variantě, měl bych ho spíše varovat, že jejich brzdný účinek je horší, více se opotřebovávají destičky a také se velmi často stává, že takové kotouče v cenovce kolem 100-150ti dolarů praskají. Pokud by někdo přesto chtěl takové pěkné děrované, měl by se pak poohlédnout po řádově dražších značkách ála Brembo a spol.
Takže pravá strana šla jak po sádle. Protože nový kotouč byl o dobrých 5-6mm silnější, použil jsem (chybně!!, viz dále) trochu hrubé síly s povoleným výpustným šroubem, abych tam dostal brzdiče zpět. Levá strana už byla trochu porod, vůbec se tam nedařilo brzdič opět nasadit, než mi docvaklo, že bych měl zasunout pístek [ :-) ], na to jsem použil Sika kleště, ovšem zase špatně. Správný způsob je ten, že se odvíčkuje nádobka s brzdovou kapalinou a není se pak třeba obávat zavzdušnění soustavy, jako v mém případě kdy jsem tlačil kapalinu ven přes výpustní šroub. Nakonec se však zadařilo a mohl jsem nasadit kola zpět a jet opatrně otestovat výsledek.
Výsledek výstupní kontroly: Levý kotouč v pořádku, pravý se zahřívá. Takže je třeba opět sundat kolo, zkontrolovat utažení retenční matice a hlavně rozhýbat onen netknutý brzdič. Pro tento úkol už jsou objednané nové šrouby, které by se měly promazat, a také těsněníčko na brzdový pístek. To už snad ale zvládnu bez takovéhoto zdlouhavého a zbytečného rozepisování.