Reinkarnace interiéru XI - Staré dveřní panely Aus!

Zdá se, že se stává každoročním pravidlem lehce posunout renovaci interiéru od zadního plata kufru dopředu k palubní desce. Letos tak přišly na řadu nové dveřní panely. Výměna byla nutná hlavně kvůli chátrajícím okenním lištám, polofunkčnímu stahování oken a příšerným původním černým panelům. Rozebrání bylo poměrně jednoduché, odzdobit bižuterii, povolit několik povolených vrutů, které držely panel na dveřích a jeho sejmutí. Skelet dveří bohužel nemám detailně vyfocený, a tak si musíte vystačit pouze se slovním popisem – vrtačkou vyrobené otvory na reproduktory (které mimochodem nikdy instalovány nebyly), spousta přidaných děr (některé funkční, jiné nepochopitelné) a lehká koroze spodku dveří. Tu jsem ošetřil přebroušením, vyčištěním a černou antikorozní barvou.

Teď, když byl mechanismus okna přístupný, bylo jasné, co způsobovalo ten vtipný problém, kterak jsem musel vytahovat okno napůl klikou a napůl rukou. Povolil se a upadl šroubek, co drží okno ve vodorovné kolejnici. Když už jsem v těch dveřích byl, tak jsem všechny kolejnice a vodící lišty ze dveří odstranil, dočista vypucoval, odmastil, znova namazal vazelínou a připravil k pozdější instalaci. Vizuální kontrola neodhalila žádné závažné problémy.

Další věc, která už také hořela, byla nutná výměna materiálu na horních přítlačných sametkách. Pro velký úspěch předchozích akcí, byla zopakována Toluen párty, tentokrát však v méně éterické formě. Celé sametky se totiž daly ponořit do uzavřené zavařovačky. Po 30ti minutách se přilepená plyš nijak nebránila a slezla dolů jen za kus dobrého slova. Jako náhrada se osvědčila chlupatá strana samolepícího suchého zipu pořízená v OBI. Drží to jak ďas a neodírá se.

Revitalizace se opět dočkaly opěrky rukou (arm-rests), se kterými bylo bojováno ještě v dřevních dobách. Tentokrát byla ovšem použita hrubá síla ve smyslu kartáčku a Cifu (abrazivní domácí čistící prostředek hospodyněk). Výsledek byl překvapivý – slezly poslední zbytky špíny a černé barvy a opěrky jsou jako nové! Drobným problémem byl protržený úchyt na šroub v přední části pravé opěrky (horní na obrázku). To se podařilo vyřešit zaplněním otvoru montážním lepidlem a jednou podložkou pod šrouby. Na obrázku je horní po očistě a spodní v očekávání koupele.

Dále se pokračovalo lehkou obnovou plastových dekorací kolem páčky na otevírání dveří. Ty se pouze obrousily a nalakovaly do černa. Do víčka jsem pak upustil trošku z “chrom-efekt” spreje (ehm, chrom, ha-ha) a jemným štětečkem se snažil decentně nalinkovat obvodovou hranku. Výsledek jsem potom uzavřel pár vrstvami bezbarvého laku. Ještě ten večer jsem během brouzdání po internetu zjistil, že ta chromová hranka na nich nikdy správně nebyla…
“No nic”, pomyslel si statečný renovátor a mávl nad tím rukou.

Nabroušený okna!

Boční okna jsou bohužel po těch desetiletích lhostejnosti dosti odřená. Než se rozhodnu pro nejistou investici do nových oken, řekl jsem si, že vyzkouším leštící sadu prodávanou v Anglii na Amazonu nebo na eBayi. Sada dorazila asi za týden a sestávala z 2 různých brusných kotoučů, 1 filcového kotouče a zázračné vodičky. Výsledek brusné operace bohužel dopadl podle očekávání – nefunguje to. Jediné co se změnilo, bylo to, že zmizely některé drobné oděrky a lehčí mléčnaté segmenty. Ve výsledku sklo vypadá +/- stejně.
“No nic, jednou stejně koupim nový…”, pomyslel si statečný renovátor a mávl nad tím rukou.

Instalace a seřízení oken

Následovala zřejmě nejzajímavější činnost – a to zpětné seřízení skel. Postup podrobně popíšu, mohl by se někomu hoditi. Jako referenci použijte obrázek níže, vypůjčený z webu NastyZ28:

Jako první složte všechny vodící lišty a okno dohromady, stavitelné šrouby ale neutahujte. Vždy dovírejte dveře opatrně a okno přidružujte prsty, aby nikde nezavázelo, když se bude tisknout na pryžová těsnění!
Cílem je mít okno pěkně v linii podle střechy a A-sloupku. Stáhněte okno asi o 4 cm z maximální výšky a pomocí dvou šroubů označených (1) nastavte sklon skla (abraka-dabra :-) tak, aby byla rovnoměrná mezera mezi oknem a karoserií auta. Vzdálenosti nejlépe zkontrolujte například dřevěným špalíčkem. Při pohybování šroubem nahoru/dolů se okno naklání dopředu/dozadu.
Nyní, když je okno srovnané, vytáhněte jej nahoru a nastavte přední a zadní mezeru od A-, resp. B-sloupku. K tomu poslouží dvojice šroubů (2).
Dalším krokem jsou horní zarážky (3) a (4). Vytáhněte okno do akurátní výšky, aby se dotýkalo horního těsnění v patřičném místě, těsně pod tenkým prolisem.
Následuje nastavení přítlaku okna, který je kontrolován dvojicí šroubů na místě (5) a (6). Povolte šrouby tak, aby se okno mohlo vrtět a pohybujte s ním ven/dovnitř. Ideálně by mělo mít lehký přítlak na těsnění, ale zase ne moc veliký, protože pak může být vytažení okna namáhavé. Tady je potřeba si trochu pohrát a experimentovat, než najdete ideální řešení. Snažte se mít vždy páry šroubů vodorovně, což zajistí, že vodící kolejnička nebude klást zbytečný odpor.
Nastavte dolní zarážku okna (7). Nejlépe tak, aby se při plném stažení sklo těsně skrývalo za vnější sametkou.
Poslední nastavení jsou horní sametky (8), (9), (10). Ty mají spíš funkci opěrnou než přítlačnou. Nastavte je tedy tak, aby okno zbytečně netiskly k vnějšímu těsnění dveří.

Staré vnější sametky už byly rozpadlé, musel jsem je nahradit novými. Pravá pasovala perfektně, levá byla bohužel poněkud zohýbaná a nechtěla dosedat na sklo od půlky dveří dopředu. Musela tedy opět nastoupit česká improvizace. Upravil jsem jí tak, že jsem přítlačnou gumu přidržel přes noc ohnutou a do vzniklého žlábku šoupnul trošku univerzálního silikonu. Po noční vulkanizaci se zdá, že sametka doléhá lépe.
“No nic, lepší už to nebude…”, pomyslel si statečný renovátor a mávl nad tím rukou.

Die alte Platte raus und die neue rein!

Tak a teď už zbývá jen to všechno pěkně zpětně nazdobit a nasadit. Dveřní panely byly zřejmě kvůli vlhkosti nebo špatnému lepidlu na spodní straně rozlepené, ale to snadno spravil Chemoprén a pár kolíčků.

Všechny různorodé šroubky jsem zahodil a pokusil se unifikovat vzhled i těch šroubů, co nejsou přímo vidět. Vydloubal jsem všechny staré příchytky a koupil nové. Místní kovové spony jsou ale příliš krátké a tak se z (žlutě označených) horních plastových příchytek vycvakávají. Pomohl mi naštěstí kolega, který měl pár originálních navíc. Pro zajímavost uvádím které jsem použil a lze je dohledat v ČR:

Protože nemám žádnou vodotěsnou folii, využil jsem zbytky Dynamatu z práce na izolaci podlahy k zacpání otvorů. Teoreticky to pomůže i k odhlučnění interiéru, ale o tom poněkud pochybuji. Zde se konečně nabízí celkový výsledek mého snažení, srovnejte s úplně původním stavem po koupi: