Doufám, že jste se stihli náležitě pokochat novou podlahou, máte na to totiž posledních pár vteřin, než bude definitivně zakryta jednou speciální vrstvou. Kvůli eliminaci všemožných drnčivých pazvuků, vibrací, skřípání, kvákání, prdění a cvakání jsem pořídil speciální tlumící materiál, kterýžto způsobí vrásku závisti nejednomu audiofilovi, jenž se zde náhodou ocitne. Tím tajemným magickým slovem je Dynamat, který doporučuje Chcíp Flus, pro někoho známá tvář pořadu Overhaulin' (Superopravovňa) ze stanice Discovery. Abych byl přesný, zde nabízím pro jistotu samochválnou definici výrobce:
Dynamat Xtreme je patentovaný, lehký, elastický butyl s ochrannou hliníkovou fólií, tlumící vibrace. Dynamat Xtreme je lehce přilnavý ke kovovým a tvrdým materiálům (k plechům). Aplikuje se na kovové panely (dveře, střecha, přední kapota, kufr, podlaha atd.) a plastové díly (části interiéru, čalounění dveří).
Zdroj: Dynamat.cz
Obrázky před instalací jste si již jistě dostatečně prohlédli v minulém článku a nyní se bez zdržování přeneseme rovnou k finálním fotografiím:
A příště si ukážeme, jak se maluje domeček jednou čarou.
Není kvalitnějšího přivítání Nového roku nežli s dokončením prací na obnově podlahy. Tímto článkem volně navážu na první episodu renovace interiéru, kteroužto jsme uzavřeli pohledem na německou atrapu koberce. Zde bych rád poznamenal, že by správný koberec pro mé Camaro měl končit "ocáskem", který se vměstná mezi zadní sedačky. Doposud si tam vysedávál kousek přeloženého gumového plátu zajištěný k podlaze přední okenní lištou. Po odstranění tohoto komického artefaktu se mi konečně naskytl pohled na holou podlahu.
Nejenže jsou patrné všudypřítomné následky oranžového šílení, objevena byla i nepříjemná, ale vesměs očekávaná další vada na ošklivosti - koroze, ta nenáviděná a smrtelná choroba každé běžné oceli. Naštěstí postižená místa nebyla nikterak rozsáhlá a za pomoci šikovného autokarosáře, který se již v minulosti postaral o sestavení nových výfuků, byly tyto vady na kráse chirurgickým zákrokem odstraněny.
Dále jsem z podlahy odstranil jalové šrouby, které v ní byly jen proto, aby je z druhé strany jistila matka. Zřejmě pozůstatek minulých výfuků. Po jejich likvidaci byly otvory zaceleny tmelem se skelným vláknem. Tato akce, žel bohu, není kvůli jejímu minoritnímu rozsahu fotograficky zdokumentována.
Hrátky s barvičkami
Nejprve mne hříšné myšlenky nasměrovaly ke koupi Resistinu na bázi PVC ve spreji. První pixla šla v pohodě, vše pěkně stříkalo a rychle schlo. "Pohoda", říkal jsem si, pravda, než jsem se pokusil použít zbylé 2 spreje, u kterých se totálně ucpávaly trysky. Dočasným řešením bylo koupení sady víček pro sprejery z hip-hop shopu. Ta díky většímu propouštěnému množství vydržela o trochu déle, asi tak o 10 vteřin. Z toho vyplývá, že po pár minutách stříkání došel jeden sprej a 18 trysek. Tudy cesta opravdu nevedla. Další osudovou chybou se stal pokus použít druhý resistin ve spreji, tentokráte nepřelakovatelný... Ten asfaltový smrad se v garáži držel ještě týden potom. Protože tento výsledek byl neakceptovatelný, byl jsem nucen strávit něco přesčasu se zpětným odstraněním této vrstvy.
Po takto strávených dnech naplněných nadáváním, pocity zoufalosti a sebevražednými sklony jsem se naštěstí rozhodl nepokračovat tímto směrem a použít klasickou šedou základovou barvu. Nakonec však přišel okamžik konečného sejmutí všech ochranných krycích vrstev kolem okolo a dostavil se příjemný pocit toho, že mám za sebou jeden z nejdůležitějších kroků k návratu demontovaných věcí zpět do auta.
Během opravy podlahy bohužel padlo za vlast madlo pravých dveří. Na druhou stranu je to skvělá příležitost ke koupi nového, lepšího :-)
Dnes jen ve stručnosti:
Nová vrata
Stará ohrada z prken byla vyměněna za něco normálnějšího.
 |
→ |
 |
Volant
V poštovní schránce byl shodou náhod nalezen objednaný ten jediný správný emblém na tlačítko klaksonu na volantu:
Původní emblémek Berlinetta je volný k odběru.
Generálka před lakováním plastů
A fertig :-) Veselé vánoce!!!
V této kapitole bych se s vámi rád podělil o euforické zážitky při přípravě interiérových plastů na přelakování. Demontáž z vnitřku auta snad ani popisovat nemusím, některé z nich tam beztak držely jen na dobré slovo, jinak stačilo povolit pár šroubů rafinovaně skrytých pod plyší z modré pandy a bylo to.
Takže takto nějak vypadají plasty po demontáži, jistě jste si všimli šikovně vecpaného reproduktorku do bočního panelu. Ani mě nepřekvapilo, že jsou vytvořené stylem nakreslím kruh a udělám 1000 děr vrtačkou. Prostě když už to prasím, tak pořádně, že. První, přišlo na řadu strhání plyše. Není to sice nejsnažší věc vzhledem k tomu, jak poctivě byla přilepená, ale stačilo trochu hrubé síly, nalomených nehtů a bylo hotovo.
Když byl jeden problém odstraněn, objevil se druhý - jak dostat z plastů ty hnusné vrstvy lepidla? Odpovědí byly chutný perchlor a voňavý toluének. Ani s jedním to ovšem nebyla žádná slast, lepící vrstva byla velmi odolná a při jejím odstraňování zařvalo několik hadrů a mozkových buněk. Po několika dnech naplněných otravou perchlorem a návaly euforie z toluenu byl veškerý lep poražen.
A konečně přichází fáze třetí, tedy pokud možno maximální odstranění černého nátěru z povrchu. Upřímě řečeno, nechápu smysl nastříkání panelů načerno, aby byly vzápětí zalepeny modroplyší. V této fázi nastoupilo nitroředidlo C6000, které poměrně slušně na starý nátěr účinkovalo. Podobně jako předchozí kroky, ani zde jsem se nevyhnul opakovanému vybíhání ze zazimované garáže na čerstvý vzduch. Nehodlám si úplně zdecimovat už takhle evidentně poškozený mozek :-) Záverečným zhodnocením budiž pohled na poslední sadu obrázků. Pro odreagování jsem ještě vzal domů na vyčištění od oranžového prášku krytky zadních navíječů pásů. Zde už pomohly vcelku pohodové přípravky - voda, kartáč a CIF.
Příště bychom se zase pro zpestřené mohli podívat co nového se děje na podlaze...
V mezičase pokračujících prací na renovaci interiéru dorazilo pár nových dílů, o kterých bych se s vámi s radostí podělil. Započněmež s parádním originálním volantem v také barvě, v jaké byl původně instalován, tedy velboudí hnědé (Camel Tan). Původní aftermarketový (rozuměj tuningový) volant bude s největší pravděpodobností značky Grant Classic Foam Steering Wheel, čili velice dostupná, ale pohodová záležitost. Přesto byl na můj vkus s průměrem 30 cm moc malý. Avšak, nedělejte si plané vlastnické naděje, byl okamžitě zaprodán. Obavy, že si jej nainstaluje do svého záchranářského expresu nejsou na místě, má v plánu s ním vylepšit nějaké evropské přibližovadlo (zde ;-)). Koukám, že jsem se opět rozpovídal, radši pojďme rovnou k ilustracím.
Na prvním obrázku je demontovaný volant a následuje, to co už se hřeje doma ve skříni. Emblém Berlinetta berte s nadhledem, patří tam spíše Sport Coupé, ale na nakupování kravinek času dosti, že i prd velebnosti, kdo by to za $7 nebral hned, "Koupěj, nebudou!". Konečně se ale dostáváme ke zlatému hřebu tohoto adventního večera, a tedy úplně novému koberci. Nakoupil jsem jej na eBay u Tamrazů, jež bych rád doporučil jako bezproblémového a komunikativního prodejce s mnoha dalšími zajímavými věcmi. Jelikož je koberec poněkud větších rozměrů, nepodařilo se mi jej vecpat do objektivu fotoaparátu, navíc domácí světelné podmínky jaksi fotografickému studiu nemohou konkurovat.
Musím pochválit kvalitu materiálu - velmi příjemný na dotek, vypadá to, že budu řídit bos :-) Navíc koberec absolutně nezapáchá žádnou syntetikou a podobnými odéry. Tak užuž, aby byl položen a zafixován.
Camaro si užívá zimního spánku a tak nezbývá nic jiného, než mu konečně dopřát trochu té velmi žádané péče o interiér.
Sedadla
...jsou naštěstí v dobrém stavu, jen relativně zanešená od vysedávání v montérkách a jedno zdá se býti dokonce čímsi pomočeno. Mají ale ještě jednu mouchu (nebo spíše masařku), nelze je podélně nastavit tak, abych se nemusel kroutit, když chci šlápnout na plný plyn. Započněmež tedy s vyndáním předních sedáků - k podlaze je každé z nich přišroubováno čtyřmi řádnými americkými šrouby. Poté stačí sedadlo vyjmout a zřít to boží dílo posuvné.
Překvapením po deinstalaci bylo, že se lyžiny pohybovaly víceméně dobře, i když promazat chtěly, to ano. Tímto jsem došel k závěru, že je problém jinde, lyžiny jsou blokovány podlahou a kobercem. Sedadla samozřejmě před namontováním zpět podstoupí očistnou kůru.
Koberec
Po odmontování sedadel se mi ukázal tuningový koberec v celé své kráse, na mnoha místech zbytečně děrovaný, nekorektně sedící, chybí kus látky mez zadními sedáky, uslintané to je, atd atd. Rozhodl jsem se tedy, že rovnou vyhodím vše a autíčko připravím na osvěžení v podobě ošetření podlahy a nového koberce. O tom ale až někdy příště, dnes se ještě pokochejme tím, jaká tajemství se ještě v interiéru skrývají.
Vyndavání zadních sedáků je relativně snadné, musí se lehce natlačit dozadu pod opěradla a vepředu přizvednout, čímž se vyháknou. Potom už je stačí vytáhnout směrem k sobě a máme vyhráno. V tom si všimneme, že opěradla jsou dole přišroubována, po uvolnění šroubů se musí opěradla přizvednout, protože jsou zavěšena na hácích vykukujících ze stěny zavazadlového prostoru. Příjemným překvapením byl nález chybějících spon pro zadní bezpečnostní pásy, byly rafinovaně schovány pod sedáky. Možná proto, že to trošku odnesly při lakování auta na pomerančovo.
Poslední větší věc, jenž překáží při vyndání koberce je středová konzola. Ta se demontuje tak, že nejprve vyndáme odkládací schránku povolením šroubů na jejím dně. Na jejím místě se nám ukážou šrouby držící konzoli ku podlaze. Dále se musí odstranit krytka voliče kvaltů. A pak už se konečně můžeme pokochat parádním modrým plyšovým kobercem v celé své kráse, instalovaným skutečným profesionálem :-)
