Po výměně za typ Sport Coupé mi zabírá strašně moc místa ve skříni tenhle celkem fešný emblémek, jsou na něm asi 2 škrábance, ale mělo by to jít něčím zalít a bude jako nový.
Dnes jen ve stručnosti:
Nová vrata
Stará ohrada z prken byla vyměněna za něco normálnějšího.
 |
→ |
 |
Volant
V poštovní schránce byl shodou náhod nalezen objednaný ten jediný správný emblém na tlačítko klaksonu na volantu:
Původní emblémek Berlinetta je volný k odběru.
Generálka před lakováním plastů
A fertig :-) Veselé vánoce!!!
V této kapitole bych se s vámi rád podělil o euforické zážitky při přípravě interiérových plastů na přelakování. Demontáž z vnitřku auta snad ani popisovat nemusím, některé z nich tam beztak držely jen na dobré slovo, jinak stačilo povolit pár šroubů rafinovaně skrytých pod plyší z modré pandy a bylo to.
Takže takto nějak vypadají plasty po demontáži, jistě jste si všimli šikovně vecpaného reproduktorku do bočního panelu. Ani mě nepřekvapilo, že jsou vytvořené stylem nakreslím kruh a udělám 1000 děr vrtačkou. Prostě když už to prasím, tak pořádně, že. První, přišlo na řadu strhání plyše. Není to sice nejsnažší věc vzhledem k tomu, jak poctivě byla přilepená, ale stačilo trochu hrubé síly, nalomených nehtů a bylo hotovo.
Když byl jeden problém odstraněn, objevil se druhý - jak dostat z plastů ty hnusné vrstvy lepidla? Odpovědí byly chutný perchlor a voňavý toluének. Ani s jedním to ovšem nebyla žádná slast, lepící vrstva byla velmi odolná a při jejím odstraňování zařvalo několik hadrů a mozkových buněk. Po několika dnech naplněných otravou perchlorem a návaly euforie z toluenu byl veškerý lep poražen.
A konečně přichází fáze třetí, tedy pokud možno maximální odstranění černého nátěru z povrchu. Upřímě řečeno, nechápu smysl nastříkání panelů načerno, aby byly vzápětí zalepeny modroplyší. V této fázi nastoupilo nitroředidlo C6000, které poměrně slušně na starý nátěr účinkovalo. Podobně jako předchozí kroky, ani zde jsem se nevyhnul opakovanému vybíhání ze zazimované garáže na čerstvý vzduch. Nehodlám si úplně zdecimovat už takhle evidentně poškozený mozek :-) Záverečným zhodnocením budiž pohled na poslední sadu obrázků. Pro odreagování jsem ještě vzal domů na vyčištění od oranžového prášku krytky zadních navíječů pásů. Zde už pomohly vcelku pohodové přípravky - voda, kartáč a CIF.
Příště bychom se zase pro zpestřené mohli podívat co nového se děje na podlaze...
V mezičase pokračujících prací na renovaci interiéru dorazilo pár nových dílů, o kterých bych se s vámi s radostí podělil. Započněmež s parádním originálním volantem v také barvě, v jaké byl původně instalován, tedy velboudí hnědé (Camel Tan). Původní aftermarketový (rozuměj tuningový) volant bude s největší pravděpodobností značky Grant Classic Foam Steering Wheel, čili velice dostupná, ale pohodová záležitost. Přesto byl na můj vkus s průměrem 30 cm moc malý. Avšak, nedělejte si plané vlastnické naděje, byl okamžitě zaprodán. Obavy, že si jej nainstaluje do svého záchranářského expresu nejsou na místě, má v plánu s ním vylepšit nějaké evropské přibližovadlo (zde ;-)). Koukám, že jsem se opět rozpovídal, radši pojďme rovnou k ilustracím.
Na prvním obrázku je demontovaný volant a následuje, to co už se hřeje doma ve skříni. Emblém Berlinetta berte s nadhledem, patří tam spíše Sport Coupé, ale na nakupování kravinek času dosti, že i prd velebnosti, kdo by to za $7 nebral hned, "Koupěj, nebudou!". Konečně se ale dostáváme ke zlatému hřebu tohoto adventního večera, a tedy úplně novému koberci. Nakoupil jsem jej na eBay u Tamrazů, jež bych rád doporučil jako bezproblémového a komunikativního prodejce s mnoha dalšími zajímavými věcmi. Jelikož je koberec poněkud větších rozměrů, nepodařilo se mi jej vecpat do objektivu fotoaparátu, navíc domácí světelné podmínky jaksi fotografickému studiu nemohou konkurovat.
Musím pochválit kvalitu materiálu - velmi příjemný na dotek, vypadá to, že budu řídit bos :-) Navíc koberec absolutně nezapáchá žádnou syntetikou a podobnými odéry. Tak užuž, aby byl položen a zafixován.
Camaro si užívá zimního spánku a tak nezbývá nic jiného, než mu konečně dopřát trochu té velmi žádané péče o interiér.
Sedadla
...jsou naštěstí v dobrém stavu, jen relativně zanešená od vysedávání v montérkách a jedno zdá se býti dokonce čímsi pomočeno. Mají ale ještě jednu mouchu (nebo spíše masařku), nelze je podélně nastavit tak, abych se nemusel kroutit, když chci šlápnout na plný plyn. Započněmež tedy s vyndáním předních sedáků - k podlaze je každé z nich přišroubováno čtyřmi řádnými americkými šrouby. Poté stačí sedadlo vyjmout a zřít to boží dílo posuvné.
Překvapením po deinstalaci bylo, že se lyžiny pohybovaly víceméně dobře, i když promazat chtěly, to ano. Tímto jsem došel k závěru, že je problém jinde, lyžiny jsou blokovány podlahou a kobercem. Sedadla samozřejmě před namontováním zpět podstoupí očistnou kůru.
Koberec
Po odmontování sedadel se mi ukázal tuningový koberec v celé své kráse, na mnoha místech zbytečně děrovaný, nekorektně sedící, chybí kus látky mez zadními sedáky, uslintané to je, atd atd. Rozhodl jsem se tedy, že rovnou vyhodím vše a autíčko připravím na osvěžení v podobě ošetření podlahy a nového koberce. O tom ale až někdy příště, dnes se ještě pokochejme tím, jaká tajemství se ještě v interiéru skrývají.
Vyndavání zadních sedáků je relativně snadné, musí se lehce natlačit dozadu pod opěradla a vepředu přizvednout, čímž se vyháknou. Potom už je stačí vytáhnout směrem k sobě a máme vyhráno. V tom si všimneme, že opěradla jsou dole přišroubována, po uvolnění šroubů se musí opěradla přizvednout, protože jsou zavěšena na hácích vykukujících ze stěny zavazadlového prostoru. Příjemným překvapením byl nález chybějících spon pro zadní bezpečnostní pásy, byly rafinovaně schovány pod sedáky. Možná proto, že to trošku odnesly při lakování auta na pomerančovo.
Poslední větší věc, jenž překáží při vyndání koberce je středová konzola. Ta se demontuje tak, že nejprve vyndáme odkládací schránku povolením šroubů na jejím dně. Na jejím místě se nám ukážou šrouby držící konzoli ku podlaze. Dále se musí odstranit krytka voliče kvaltů. A pak už se konečně můžeme pokochat parádním modrým plyšovým kobercem v celé své kráse, instalovaným skutečným profesionálem :-)
Onehdá v srpnu 2008 jsme byli přizváni k exhibiční jízdě po mosteckém autodromu jakožto výplň polední přestávky mezi ostrými závody. Tahle příležitost samozřejmě musela být využita k sesbírání kvalitního fotomateriálu od profesionálky a zároveň natočení a sestříhání neméně kvalitních videosekvencí.
Jirka se svým vínovým Camarem '78 dojel na druhém místě a nesl to velmi těžce, plánuje tedy nakoupit nějaký kvalitnější výfukový hardvér, než má nyní. Já se svým popelářským '79 expresem dojel taktéž na druhém místě, ovšem odspoda :-) Avšak, není všem dnům konec...
Změna: Takže, protože si přitroublíci z youtube stěžovali, že ten ždibet nic moc kvalitní písničky porušuje nějaké copyrighty a kdesi cosi, byl jsem nucen video nahrát tam, kde ho budou mít rádi. Sbohem youtube :-(